Přečteno za říjen, aneb. má sci-fi a fantasy mánie propukla naplno

Ok, kecám. Je to "Přečteno za říjen a půlku listopadu", ale sami musíte uznat, že by to znělo dost blbě. Nejspíš bych to pořád odkládala, protože mé čtení je nekončící proces, při kterém dočtu jednu knihu a otevírám další, v horším případě jich rozečtu víc najednou a už si pomalu připravuji další seznam knih, které si budu chtít přečíst potom. Ono se pak těžko určuje, kde si říct stop a napsat článek, ale raději to udělám hned, i když mám rozečteno plno dalších knížek, než abych dopadla jako minule a vypisovala 16 knih najednou.

Nečtenáře můj další knižní článek jistě nepotěší, ale pár čtenářů, se kterými se můžu podělit o své zážitky se jistě najde, a tak si na ten další knižní článek zase troufnu :D.

Pokrevní pouta♥ - Richelle Mead
A je tady opět naprosto dokonalá Richelle Mead a její série Pokrevní pouta, které navazují na sérii Vampýrská akademie. Možná si někteří vzpomenete na první díl Pokrevních pout o kterém jsem psala v minulém "Přečteno". Richelle Mead má totiž tak nějak tendenci napsat dobrý a zajímavý první díl k nové sérii, který vás nevyvrátí ze židle, ale jste po přečtení spokojení a klidně pak sáhnete po dalším dílu. A potom se to stane. Další díly vás strhnou, uchvátí, rozesmějí, rozpláčou, šokují, a už není cesty zpět. No dobře, nebudu to vztahovat na všechny, ale na mě to rozhodně funguje.

Nejkrásnější je vždy vývoj postav. Na začátku je zde šedá myška Sydney Sage - alchymistka, která má smysl pro povinnost a řádně vykonává svou práci, potlačuje své sny, protože ví, že její povinnosti, do kterých se narodila, ji nic takového nikdy nedovolí. Polyká svůj hněv, protože ví, že se vzpírat nemůže. A hlavně má strach ze všeho nadpřirozeného, ale musí tomu čelit. Takovou Sydney Sage potkáte v prvním dílu série, ona však tak bojácná a uzavřená nezůstane. Velice ji obdivuji za to, kolik toho zvládá, jak je chytrá a pečlivá, za její smysl pro ironii a hlavně za celou její přeměnu. Je to opět skvělá hrdinka, která začne bojovat proti systému a hlavně NENÍ NUDNÁ!

Zbožňuji ty úžasné dialogy protkané ironii a popichováním mezi Sydney a Adrianem, Zbožňuji to, jak se vyvíjí jejich vztah. Musím k této sérii dodávat ještě něco? Snad bych mohla jen citovat jeden z mnoha úryvků, které mě rozesmály.

„Navíc když zrovna tvrdě nepracuju na tomhle výzkumu, provádím experimenty, jak cigarety a gin zvyšují charisma. Jak je vám asi jasné, výsledky jsou velice slibné.“ 
Pro pochopení byste ale museli znát Adriana, a rozhodně stojí za to ho poznat. Ale aspoň se pokusím trošku uvést věci na pravou míru - kromě toho jak je Adrian okouzlující a charismatický je taky povaleč, který se denně opíjí a kouří, aby zmírnil vliv éteru (Morojové ovládají magii živlů - vodu, oheň, vzduch, zemi a pár jedinců ovládá éter, který je tak neznámý a komplikovaný, že se řešil v šesti dílech předchozí série. Nechtějte po mně tedy, abych to vysvětlovala já, každopádně éter nabízí úžasné schopnosti, ale zároveň má velmi špatný vliv na psychiku a způsobuje depresivní stavy).Ach, stejně vám to asi nevysvětlím, musela bych rozebrat všechny postavy, které se zúčastnily situace a pak i samotnou situaci, a když postavy znáte z předchozích knih, o to je čtení zábavnější. Ale za pokus to stálo, ne? :D

Děj nikdy nepopisuji, kdo chce, může mrknout na anotaci, sama ale anotace často nečtu, jsou někdy příšerné a spíš od knihy odradí. Ono je to holt těžké, když se má celá kniha popsat v jednom odstavci. Každopádně vám můžu zaručit že v pokrevních poutech najdete perfektní poměr akce, nadpřirozena a romantiky, výborné dialogy (nesnáším, když se v knihách téměř nemluví a místo příběhu čtu detailní popis každé místnosti, tohle naštěstí není ten případ) a s každým dílem příběh graduje a nutí číst dál.

Prvnímu dílu jsem dala pouze 4 hvězdičky se slovy "něco tomu přece jen chybělo", dalším dílům nechybí vůbec nic a tak s klidným srdcem dávám 5 nadšených hvězdiček :).

Takže všichni fanoušci fantasy románů by si měli přečíst Vampýrskou akademii a po skončení se rovnou vrhnout na Pokrevní pouta :D. Já už jen čekám na 3. prosince, kdy konečně vyjde pátý díl s názvem Stříbrné stíny (kdo ví jak skončil díl čtvrtý - Ohnivé srdce, už určitě taky umírá zvědavostí :D)

Čistý - Julianna Baggottová
Po dočtení Ohnivého srdce nastal velký problém. Znáte ten pocit, když dočtete knihu, která vám tak přirostla k srdci, že máte problém sáhnout po jiné? A když navíc v knize nebyl konec nijak uzavřený a další díl ještě nevyšel? Je to vážně šílené, chcete číst, ale víte, že se vaší oblíbenkyni nic nevyrovná, a tak pro ni truchlíte a buď si dáte od čtení volno, nebo zběsile hledáte náhradu. Chvíli jsem tedy "truchlila", ale později jsem naštěstí něco našla.
Začátek byl strašný.
Začnu tím, že kniha Čistý je klasická antiutopie, a tento žánr zbožňuji. Navíc téma knihy vůbec není ohrané, nepřipomíná mi to kopii ničeho, zní to zatraceně zajímavě, přesto bylo velice těžké se do čtení pustit, ale nakonec jsem moc ráda, že jsem to nevzdala.

Negativa:
1. Příšerná jména, u kterých nevím, jak bych je mohla vyslovit, aby zněla aspoň o trochu líp. Příklad: Pressia, Partridge, Bradwell... a další podivíni.
2. Nechutně znetvořená lidská těla splynutá s neživými i živými předměty. Když mi došlo, že Pressia nedrží v ruce žádnou panenku, ale prostě má hlavu od panenky srostlou se zápěstím kde má mít dlaň... tohle bylo i na mě moc, a to nejsem až tak slabá povaha. Důležité však je, že si na to zvyknete, překonáte počáteční odpor k tomu, že lidé venku splynuli s nejrůznějšími předměty, jedna postava dokonce se svým bratrem, začtete se do příběhu a nakonec je to o to zajímavější.
3. Er-forma. Nevím jak vy, ale já er-formu nemám ráda vůbec, chci, aby mi příběh vyprávěly přímo postavy, chci vědět jak přemýšlí, co cítí, a nějaký anonymní vypravěč je pro mě rušivým elementem.

Určitě tuto knihu nedoporučím každému, protože vím, že by se někomu mohla hned na začátku zhnusit, nebo si to možná představuji horší než to je, ale za přečtení určitě stojí, a to z mnoha důvodů.
Jak už jsem naznačila, téma je velmi zajímavé, děj knihy začíná několik let po explozi. Na začátku nevíme o jakou explozi se jedná, a já vám nic nepovím, jen podotknu že se jednalo o z části biologickou zbraň (proto ta znetvořená těla), že existuje místo, které se jmenuje Dóm, kde se před explozí část lidí ukryla a unikla tak smrti či znetvoření - říká se jim čistí, a tyto "dva světy" jsou od sebe separovány, v dómu funguje přísný režim, venku se zabíjí.
Vidíte? Jsem hrozná, chtěla jsem to říct jednou větou a už mám potřebu to dovysvětlit, ale raději to utnu, vše se dovíte, když si knihu přečtete. V knize je hezky ukázáno jak funguje propaganda, jak se kdo zachová v krizových situacích a možná vás kniha i trošku zastraší a donutí se zamyslet nad tím, jak byly v minulosti používány biologické zbraně a čeho všeho jsou lidé schopní i dnes.

A ano, je tam i romantika ♥ :D.

I přes všechna negativa si u mě kniha ty 4 hvězdičky vysloužila a jsem moc zvědavá na pokračování.

Past (Zahrada nesmrtelnosti) - Lauren DeStefano
Vážení, na tuto knihu se ani nedívejte, je to ztráta času. A za všechno můžou Levné knihy, které mi nabízely tuto knížku v nádherné obálce s poutavým popiskem za 30 Kč.

Bylo to veliké zklamání hlavně proto, že téma knihy bylo parádní, mohlo to být úžasné a nezapomenutelné čtení. Tak krásný nápad a tak promrhaný a nevyužitý.

Řeknu to stručně. Hlavní hrdinka byla nudná, až to bolelo, a nebyla tam ani jedna postava, ke které bych si mohla vytvořit vztah, která by mi aspoň trochu přirostla k srdci, nebo zůstala v paměti. Vlastně už ani nevím, jak se jmenovala hlavní hrdinka, to mluví za vše :D.
Nemohla jsem se s nikým ztotožnit. I kdyby měly postavy sebehorší povahy, nevadilo by to, kdyby kniha nebyla napsána tak povrchně. Autorce jsem příběh nevěřila, postrádala jsem jakékoli emoce a celé čtení bylo utrpením (možná prvních 5 stránek bylo fajn a vzbudilo ve mně zájem, pak už nic).

Nebudu tak krutá a ty 2 hvězdičky dám za krásnou obálku, za zajímavé téma a... už vlastně není za co, možná to co nevidět snížím na jednu :D.

Jestli se mnou nesouhlasíte, klidně napište, co se vám na knize líbilo. Četla jsem totiž i kladné názory, takže někomu se kniha líbit může, ale za sebe rozhodně nedoporučuji.

Zavržený - Becca Fitzpatricková
A abych nehanila Levné knihy, tak si to u mě vyžehlily tímto kouskem :). Už jsem v knihách potkala spoustu nadpřirozených bytostí, ale knihu s padlým andělem jsem četla rozhodně poprvé. Bylo to takové to jednodenní, jednoduché, ale zábavné čtení, plné dialogů. Bylo to na mě už dost dětinské, všechno se točilo kolem Nory zamilované do toho tajemného hocha, který ji pronásleduje, ale co, když je to vtipné a hezky to odsýpá, tak mi jednou za čas taková pubertální story nevadí. Aspoň budu mít něco pro ségru, když ji konečně donutím ke čtení knih :D.

A taková malá poznámka: šíleně to připomíná Twillight ságu, je tam i to společné sezení v lavici na hodinách biologie a další detaily :D někdo se tu hezky opičí. Ale kdyby mi bylo zase 15, tak bych z knihy byla určitě nadšená :D. Možná jsem na knihu tak hodná, protože mi ukrátila jedno dlouhé odpoledne v práci, kdo ví. Má hodnocení nikdy nebudou úplně objektivní :D.

Knize tedy dávám 3 hvězdičky, a doporučuji spíš mladším ročníkům:).

Svůdné zlo - Wendy Higginsová
A zde už máme knihu, která se i přes opět hodně mladou hlavní hrdinku zavděčila i mně, stařence :D. Není to taková rarita jako Čistý a není to tak úžasná závislost jako Pokrevní pouta, ale stejně jsem ji jen nerada odkládala. Opět zde máme tématiku andělů, démonů, jejich dětí nefilů - což podle mě nikdy nebude taková pecka jako alchymistka ovládající magii, nebo dhampýrka ovládající bojová umění, ale pro fantasy nadšence je to další tématika, po které klidně sáhne.
Hlavní hrdinka Anna sice nebyla tou silnou hrdinkou podle mých představ, ale byla určitě zajímavá svou nadměrně dobrou povahou a  hlavně tím, jak svou dobrotou vždy šokovala svůdníka Kaidana (no ano, zase nějaké směšné jméno). Ach ano, zase se bude jednat o romantický fantasy román, ale je to přece tak hezké. Já osobně při čtení očekávám pořádný příběh, záhady, napětí, akci, romantickou zápletku, a tak se mi příčí erotické romány, kde chybí vše ostatní.
Určitě se mrkněte na anotaci a sami posuďte, zda je to váš šálek, mně se kniha jednoduše líbila, přečetla jsem ji jedním dechem a možná se dostanu i k pokračování. Ale zázrak to rozhodně není a možná na knihu brzo zapomenu, spíš tedy další oddechovka.

Dávám nerozhodných 3,5 :D.

O čem jsem se tento měsíc tedy přesvědčila?

1. Richelle Mead v tomto žánru jen tak někdo neporazí.

2. Už mě jiné žánry než fantasy a sci-fi antiutopie moc neberou.

3. Nesmím se vždy nechat zlákat na pěknou obálku v Levných knihách :D.

Přesto však zkouším i jiné žánry a tak v mých rozečtených najdete i detektivku (ble :D) a všemi opěvované Hvězdy nám nepřály. Sice se do toho malinko nutím, ale aspoň to zkusím. Brzy přijde zkouškové a čtení odborné literatury, to se teprve budu hezky nutit :D.

Snad jste mé knižní komentáře ve zdraví přežili, a těm kdo je přečetli všechny nadšeně tleskám a děkuji.

Čtěte, pište mi své názory, a hlavně se mějte krásně,

Vaše Caroline*