Květnové čtení

Květen byl, co se knížek týče, dost rozporuplný měsíc. Buď jsem narazila na knížky, které mě naprosto nadchly, nebo naopak na knížky, které byly tak nudné, že jsem je nebyla schopná dočíst.

Naštěstí skvělých knížek byla převaha a já se s vámi o své dojmy ráda podělím.

DOPISY ZTRACENÝM - Brigid Kemmerer

Juliet Youngová byla zvyklá psát své mamince dopisy. S psaním nepřestane ani po její smrti, a své nejtajnější myšlenky ji nechává pravidelně na hřbitově. Jednoho dne však jeden z dopisů objeví Declan Murphy, problémový kluk, který si na hřbitově odpykává svůj trest v podobě veřejně prospěšných prací, a rozhodně se na dopis odepsat. V knize sledujeme, jak se cesty těchto dvou středoškoláků kříží, aniž by tušili, s kým skrz dopisy komunikují.

Kniha pojednává o ztrátě blízkého člověka a vyrovnání se s touto ztrátou, což je právě téma, které spojuje naše hlavní hrdiny. Skrz dopisy najdou jeden v druhém porozumění a útěchu. Čtenář je v tomto případě tichý pozorovatel, který ví vše, co hlavní hrdinové ještě netuší.

Za mě byla kniha úžasná romantická slaďárna a pořádná ždímačka emocí v tom nejlepším slova smyslu. Postavy si nejde neoblíbit, při tak intenzivním nahlédnutí do pocitů hlavních hrdinů ani nedostanete šanci s nimi nesympatizovat.

Za mě je hodnocení nadšených 5*/5*. 😊

NEANDRTÁLKA HLEDÁ ČLOVĚKA – Penny Reid

Na začátku příběhu se ocitneme v hlavě lehce podivínské Janie Morrisové, a to v ten nejhorší den jejího života. Sledovat Janieny myšlenkové pochody mě bavilo po celou knížku, trošku jako bych četla o mírnější ženské verzi Sheldona Coopera. Janie ztratí v jeden den práci, přítele, a místo k bydlení, tomu všemu navíc přihlíží Quinn Sullivan – jinak známý jako sir McFešák, kterého Janie už několik týdnů tajně pozoruje. Jelikož Janienin mozek funguje spíš analyticky a soustředí se na naprosto nepodstatné detaily, už první konverzace s tzv. sirem McFešákem čtenáři vykouzlí úsměv na tváři. 😊

 Musím říct, že jsem se už dlouho takto nepobavila. Knížka mi neskutečně zlepšila náladu, a udělala prostě radost. Většinou se autorky i do oddechovek snaží nacpat těžké osudy, traumata, až na vás nakonec knížka dýchne oblak deprese. Tady se knížka, i přes těžší minulost hrdinů, nese v pozitivním duchu, a naladí na vlnu optimismu.

 Mé hodnocení je asi jasné - 5*/5* 😊

TŘI TEMNÉ KORUNY👑  Kendare Blake 

Tuto knihu mám doma UŽ OD BŘEZNA vážení, a jsem zaseklá v polovině. Už od začátku mě knížka neskutečně nudila, tři království, v každém spousta postav, které mě ani trochu nezaujaly, a tak jsem neměla nejmenší snahu si je zapamatovat. Říkala jsem si „Dobře, začátky občas bývají nudnější, dej tomu šanci“, jenže jsem v půlce, a přesto, že už tam nějaká ta akce proběhla, stále mě příběh nezajímá. Už z toho začínám být zoufalá. Uvidíme, zda knížku stihnu dočíst do konce roku, ale pochybuji, že změním názor.

Je to škoda, dle nadšených ohlasů a recenzí jsem se na knihu opravdu těšila a rovnou jsem si ji pořídila domů. No... byla to nejspíš chyba.

Zatím hodnotit nemůžu, protože stále doufám, že až se ke čtení zase odhodlám, třeba nakonec změním názor.

VÍŠ, ŽE TĚ MILUJU?  Estelle Maskame

Tak tohle pro mě byl další propadák. Ke čtení mě opět nalákaly ohlasy lidí na instagramu a nádherné obálky, naštěstí mám knihu pouze v elektronické podobě, takže mě nedočtení tolik netrápí. 

Čekala jsem od toho pěknou zamilovanou oddechovku, místo toho jsem se rozčilovala nad počínáním rozmazlených puberťáků, kterým nic nechybí, ale neustále si na něco stěžují. Trošku jsem pookřála, když jsem zjistila, jak mladá byla autorka, když knihu psala, přesto mě nic nedonutí ji dočíst.

DVŮR TRNŮ A RŮŽÍ, DVŮR MLHY A HNĚVU, DVŮR KŘÍDEL A ZMARU - Sarah J. Maas

O prvních dvou dílech této série jsem již psala samostatné články, zbývá se tedy vyjádřit už jen k závěru série.

Dvůr křídel a zmaru se z veliké části věnuje přípravě na válku s Hybernem, a mezitím také podrobněji popisuje jednotlivé vladaře a spojence, jejich historii, která vysvětluje vztahy mezi postavami… A TADY BYCH TO PONĚKUD ZKRÁTILA. Myslím, že kniha má už i tak dost zajímavých postav, na které se soustředí od začátku příběhu, nemusí nám dávat další, jen aby příběh natáhla.

Nechápejte mě špatně, já jsem si Dvory opravdu oblíbila, styl psaní autorky je prostě návykový, a na své oblíbence v knize nedám dopustit,❤ ale poslednímu dílu by zkrácení rozhodně prospělo. Takto kniha nemá ten správný spád, a neumožní vám tak nabitý zážitek, jakým mohl závěr být.

Největší emoce ve mně vzbudila scéna se Surielem (kdo četl, ví), kupodivu se o pěkné zvraty postaral i Tamlin, a tomu bych v závěru věnovala víc prostoru, protože s ním je příběh takový neuzavřený.

Celkově ve mně závěr vzbudil víc otázek než odpovědí, a to je strašně frustrující, vzhledem k tomu, že nějaké pokračování je v nedohlednu 😄 (pokud nepočítáme novelu Dvůr mrazu a hvězd, ve které se dle recenzí ale také nic nevyřeší), takže jsem po dočtení opravdu nešťastná. 

Mé konečné hodnocení je 4*/5*, což mě hodně bolelo, protože sérii miluju, a nechci ji ubírat hvězdičky, ale musela jsem.

Četli jste některou z těchto knih, nebo se chystáte? Určitě napište, jestli máte na knihy stejný nebo opačný názor, ráda si přečtu, co se líbilo a nelíbilo vám. 😊

Také mi nezapomeňte napsat, jaké knihy v květnu nejvíc nadchly vás.

Mariell ❤